Tak jako všechno v životě, ani naše cesta za našim velkým koníčkem a vášní nebyla přímá a jasná. V době, kdy jsme o koupi psa smýšleli, jsme vůbec neměli na mysli konkrétní plemeno, natož založení chovatelské stanice. Avšak díky okolnostem, které se nám naskytli se nyní můžeme naplno věnovat chovu Auvergneských ohařů. Ale jak to všechno začalo? A je tohle plemeno to pravé pro vás?
Pořízení psa jsme měli na mysli již dlouho. Koupě domácího mazlíčka je samozřejmě velký krok a proto jsme hledali toho pravého parťáka pro naši rodinu. Po předchozích zkušenostech jsme byli velice opatrní – výběr jsme rozhodně nebrali na lehkou váhu.
Pes vhodný k výkonu práva myslivosti a zároveň přátelský rodinný mazel – to byly naše požadavky. Jednoho dne se naše představy konečně střetly s realitou. Narazili jsme na překrásného Arese z Mikulova mlýna. Láska na první pohled, skvělé doporučení… Právě tento pejsek může za to, že jsme se rozhodli právě pro štěně Auvergneského ohaře.
Poté, co jsme se pevně rozhodli pro plemeno, začala další těžká část. V roce 2014 u nás žádný vrh nebyl a v zahraničních chovech jsme se neorientovali. Po dlouhém hledání jsme na jaře roku 2015 na doporučení objevili chovatelskou stanici DAMA Hunting dog.
Okamžitě jsme kontaktovali paní Kocúrovou a měli jsme štěstí – zrovna bylo v plánu krytí (podrobný rodokmen zde). Sotva začal podzim, už byl na světě krásný vrh pěti fen a jednoho psa. Podle fotek jsme ihned poznali, že Diana pro nás bude ta pravá.
Díky podpoře a skvělému chovatelskému servisu paní Kocúrové jsme s Dianou začali navštěvovat výstavy. Výstavní a pracovní úspěchy, zdravé kyčle a skvělá povaha, to vše nás utvrdilo v myšlence věnovat se chovu tohoto plemena.
Po roce a půl do naší smečky přibyla mladší sestra Ella, se stejnými rodiči a se stejnými předpoklady stát stát se skvělou následovnicí Diany.
S příchodem nových členů do domácnosti se samozřejmě každý musel chopit určité role. S mladším synem jezdím na výstavy, kde jseme zprvu využívali služeb zkušených handlerek. Na jedné klubové výstavě však handlerky k dispozici nebyli.
Byl to pro mě tak trochu křest ohněm, nikdy předtím jsem pejska v kruhu nepředváděla. A právě na této výstavě jsme zaznamenali náš obrovský úspěch- Diana se stala klubovou vítězkou.
S příchodem druhé fenky Elly se nepostradatelným pomocníkem stal náš osmiletý syn, který nám byl nápomocen už při prvních výstavách s Dianou. Nebojí se předvádět v běžném posuzovacím kruhu a výborně několikrát předváděl i v závěrečných soutěžích.
Manžel se v věnuje loveckému výcviku, do kterého se zapojuje celá rodina.
Těchto ,,loveckých dalmatinů‘‘ je u nás stále poskromnu. Pokud zvažujete koupi, můžete si být jisti, že takového pejska jen tak někdo mít nebude. Toto majestátné plemeno vzbuzuje obdiv a zájem. Jsou přátelští nejen ke své rodině, ale i k širokému okolí. Mají skvělé pracovní vlohy a vynikající nos.